Klienti největší kryptoměnové burzy světa o své peníze nejspíš nepřijdou. Binance oznámila, že z firemních prostředků nahradila 90 procent ukradených aktiv a zbytek dokoupí, a 1. listopadu začala obnovovat výběry. Účetní díra se tím zavírá, bezpečnostní problém nikoli. FBI přičetla krádež zhruba 6,3 miliardy dolarů z 29. října severokorejské skupině TraderTraitor. Ztrátu nese firma, státu, který vyvíjí jaderné zbraně a rakety, se ale otevírá šance na mimořádný výnos. Kolik z něj skutečně získá, se rozhoduje právě teď. Odpověď má stát na lepší ochraně infrastruktury a na cíleném tlaku na prostředníky, přes které se kořist pere. Plošné rozšiřování dohledu nad platbami běžných lidí k tomu potřeba není.
Státní příjem s otazníkem
Útok překonal dosavadní rekord, krádež z burzy Bybit z února 2025, více než čtyřikrát. Pachatelé ale zdaleka nemají všechno. K 30. říjnu vydavatelé stablecoinů a partneři burzy zmrazili zhruba tři miliardy dolarů a útočníkům zůstávalo přibližně 1,5 miliardy v bitcoinu, který zmrazit nešlo, a asi 1,8 miliardy v dalších aktivech. Novější souhrn jsme nenašli. FBI mezitím pozorovala převody do etherea a očekává další praní. Na běžné měny útočníci k 30. říjnu nic nepřevedli a tento krok může trvat týdny i roky a vyžádat si placení prostředníků.
Těch zhruba 3,3 miliardy je tedy hrubá tržní hodnota, výnos bude nižší. I tak jde o velkou sumu: Bloomberg odhaduje zahraniční příjmy KLDR v letech 2022 až 2025 na 22 miliard dolarů, tedy asi 5,5 miliardy ročně. Prodej zbraní Rusku vynesl od léta 2023 do konce roku 2025 přes deset miliard. Z těchto čísel se nedá určit, jaký podíl připadá na krádeže, ani zda je odhad Bloombergu zahrnuje. Hackerství proto nelze s jistotou označit za hlavní zdroj deviz.
Pro Pchjongjang je to přesto příjem, se kterým počítá. Expertní panel OSN uvedl už v roce 2019 dvě miliardy dolarů z kybernetických operací a v roce 2024 měly severokorejské skupiny ukrást přes 1,3 miliardy, tedy dvě třetiny všech světových krádeží kryptoměn. Výnosy podle dostupných odhadů směřují do vývoje raket a jaderných technologií. Tento zdroj je navíc vůči sankcím mimořádně odolný. Rezoluce Rady bezpečnosti postupně omezily vývoz uhlí, železa a mořských plodů, dovoz ropy i práci v zahraničí. Hacker nepotřebuje přístav ani celníka. Potřebuje jen někoho, kdo mu kořist promění v použitelné peníze.
Sankce, které přišly o hlídače
Sankce OSN dál platí, jenže Rusko v březnu 2024 vetovalo prodloužení mandátu panelu expertů, který jejich dodržování sledoval. Stát, který severokorejské zbraně nakupuje, tak vypnul kontrolu nad zákazem jejich obchodu. Práci převzal Mnohostranný tým pro sledování sankcí (MSMT), skupina států působící mimo OSN. V květnu 2025 se zabýval vojenskou spoluprací KLDR s Ruskem a v říjnu 2025 popsal, jak kupci vojenského vybavení z Laosu a Súdánu platili v USDT. Bez následných kroků členských států ale jeho zprávy zůstanou jen dokumentací.
Proto je krádež z Binance otázkou bezpečnosti, a nejen finančního dohledu. Každá vypraná miliarda je miliarda, kterou si diktatura nemusí opatřit jinde, a sankce, které mají brzdit její zbrojení, tím slábnou. Tentýž aparát navíc nekrade jen na kryptoburzách. Americké a britské úřady mu přisuzují ransomware WannaCry z roku 2017 a o rok dříve se skupina Lazarus pokusila vyvést téměř miliardu dolarů z centrální banky Bangladéše. Dovednosti zdokonalené krádežemi lze použít proti bankám a veřejným službám kdekoli.
Slabina uvnitř firem
Binance nejprve uvedla, že k neoprávněným výběrům posloužil napadený notebook softwarového inženýra. Spoluředitel Richard Teng pak mluvil o „complex attack“, tedy složitém útoku se škodlivým softwarem, který měl mazat stopy. Později se objevily další problémy a analytici předpokládají nejméně 36 hodin přípravy. Příčina tedy není uzavřená a vyšetřování běží. Rozsah selhání je ale patrný už teď. Většina transakcí proběhla za dvacet minut, jedinou transakcí odešlo podle dat z Etherscanu asi 167 500 etherů, 1,6 miliardy USDT a přes 60 dalších tokenů a oprávnění k online peněžence burza útočníkům odebrala až asi čtyři hodiny po prvním převodu. Také krádež z Bybitu vedla přes napadenou infrastrukturu externího dodavatele. Dvě největší krádeže v dějinách kryptoměn tedy podle dosavadních poznatků začaly ve vnitřních systémech firem a jejich dodavatelů.
Z toho plyne první část odpovědi. Kdo drží cizí miliardy, nesmí je mít v systému, odkud se dají odeslat naráz, ať se nakonec ukáže jakákoli příčina. Limity odchozích převodů, zpoždění u těch největších, oddělené schvalování a nezávislé audity nejsou atraktivní politické téma, míří ale na doloženou slabinu.
Evropa ukazuje, kam až taková pravidla dosáhnou. Nařízení DORA se vztahuje i na poskytovatele kryptoměnových služeb a přechodné období MiCA skončilo 1. července 2026. Reuters v červnu informoval, že žádost Binance o licenci v Řecku má být zamítnuta, což firma odmítala. Ta ji pak stáhla a pozastavila kryptoměnové služby zákazníkům v EU, dokud nezíská licenci jinde v Unii. Licence je tedy silná páka, dosáhne ale jen na evropský trh. Útok zasáhl globální platformu Binance.com, jejíž bezpečnost žádný unijní úřad sám nezajistí. Bez koordinace s dalšími státy Unie rozhoduje hlavně o tom, kdo k ní smí.
Ve Spojených státech vymáhání zasáhlo tvrději a pak polevilo. Binance v listopadu 2023 přiznala vinu z porušení pravidel proti praní peněz, včetně Bank Secrecy Act a sankčního zákona IEEPA, a zaplatila 4,3 miliardy dolarů. Její zakladatel Changpeng Zhao strávil čtyři měsíce ve vězení a v říjnu 2025 ho prezident Trump omilostnil. Se současným útokem to přímo nesouvisí, signál je to ale špatný. Postih konkrétní firmy, která povinnosti prokazatelně porušila, je totiž přesně ten druh vymáhání, který dává smysl.
Rozhodne se u prostředníků
Zastánci přísnějších pravidel mohou oprávněně namítnout, že evidence plateb nemá zastavit průnik do firmy. Má ztížit praní a výměnu za běžné měny, a právě tam se o výnosu rozhodne. Zmrazení zabralo u stablecoinů s centrálním vydavatelem, na zbylých 3,3 miliardy nedosáhlo. Pachatelé přitom obecně obcházejí pravidla přes převody mezi uživateli a OTC zprostředkovatele, tedy mimoburzovní směnárníky, a státy plní mezinárodní standardy nerovnoměrně.
Tady má sankční politika konkrétní cíl. Americké výkonné nařízení 13810 z roku 2017 umožňuje postihnout i firmy obchodující s KLDR a varuje zahraniční banky, že si musí vybrat. V roce 2005 stačil postup podle paragrafu 311 zákona Patriot Act, aby v bance Banco Delta Asia zamrzlo 25 milionů dolarů režimu. FinCEN v květnu 2025 označil skupinu Huione za instituci vzbuzující zásadní obavy z praní peněz a navrhl ji odříznout od amerického finančního systému; prošly jí přes čtyři miliardy dolarů nelegálních peněz, z toho 37 milionů ze severokorejských krádeží.
Demokracie by měly tento postup opakovat společně: pojmenovávat OTC zprostředkovatele a banky, přes které kořist prochází, a odříznout je. Unie má vlastní sankční nástroje, v roce 2015 jimi zasáhla Korean National Insurance Company, a zjištění MSMT by se měla pravidelně promítat do sankčních seznamů. Bude to diplomaticky drahé, protože stopy mohou vést i do států, které spolupracovat nechtějí. Dopadne to ale na konkrétní instituce, a nikoli na všechny uživatele.
Kde má dohled skončit
Konkrétní návrh reagující přímo na tuto krádež jsme ve zdrojích nenašli, další odstavce jsou tedy varování předem. Tlak na širší povinnosti ale existuje. FATF od roku 2019 vztahuje pravidlo o předávání údajů o plátci a příjemci i na poskytovatele kryptoměnových služeb, EU plánuje na rok 2027 zákaz kryptoměn zaměřených na soukromí, jako jsou Monero a Zcash, a americké ministerstvo financí letos navrhlo protipračské a sankční povinnosti pro vydavatele stablecoinů. Povinnosti pro velké zprostředkovatele a vydavatele jsou obhajitelné, protože míří tam, kudy velké částky procházejí. Zákazy nástrojů a plošná evidence drobných plateb by šly dál, než je třeba.
Bilance dosavadních pravidel je přinejmenším nejistá. Jedna studie z roku 2023 odhaduje globální náklady na jejich plnění na více než 200 miliard dolarů, ve Velké Británii bylo v roce 2024 hlavně kvůli nim zrušeno přes 450 tisíc bankovních účtů a FATF zaznamenala rostoucí vylučování chudých, menšin a starých lidí z bankovních služeb. Ronald Pol odhadl, že se zabaví méně než procento nelegálních zisků. Je to ale jedna práce z roku 2020 a účinnost těchto systémů se měří velmi obtížně. Tvrdit, že nefungují, tedy nejde. Kdo je chce rozšiřovat, by ale měl nejprve doložit, že fungují.
Přiznat je třeba i napětí mezi soukromím a dohledatelností. FBI zveřejnila konkrétní adresy, Tether a Circle začaly zmrazovat zhruba hodinu po začátku krádeže a později zablokovaly i online peněženku samotné Binance. Celé sledování kořisti stojí na tom, že veřejný blockchain ukazuje každý převod, tedy i převody poctivých uživatelů. Potřeba soukromí proto není sama o sobě podezřelá, její zneužití je ale skutečné. Adresa, která útok spustila, byla podle on-chain dat financována přes mixér Tornado Cash. Americké ministerstvo financí na něj uvalilo v roce 2022 sankce, odvolací soud však v listopadu 2024 rozhodl, že k postihu samotného softwaru nemělo pravomoc, a v březnu 2025 je zrušilo. Trestat se mají lidé a firmy, kterým lze prokázat vinu.
Opatrnost platí i pro zmrazování. Tether sám uvádí, že pomohl zablokovat přes pět miliard dolarů a spolupracoval s více než 340 úřady v 70 zemích. U ukradených peněz to rozumný člověk kritizovat nebude. Konkrétní případ zneužití neuvádíme, riziko je ale zřejmé: totéž tlačítko by mohl někdo chtít použít proti nepohodlnému novináři nebo opozičnímu aktivistovi. Pravomoc blokovat cizí majetek proto patří pod jasná pravidla s časovým omezením, soudním přezkumem a možností bránit se.
Účet za Kimovu kořist mají platit ti, kdo kradou, kdo pomáhají prát a kdo systémy zanedbali. Pchjongjang sám žádnou pokutu nezaplatí, lze mu ale zdražit každý vypraný dolar zmrazenými tokeny, odříznutými prostředníky a sankcemi na jejich banky. Severní Korea je stát, kde vláda ví o občanech všechno a občané o vládě nic. Demokracie se od něj liší i tím, že moc musí zdůvodnit každý zásah do soukromí. Ten rozdíl stojí za to hájit i při honu na severokorejské hackery.
